Noční fotografie | 5. díl

Vhodné vybavení na astrofotografii

Noční fotografie | 5. díl

Noční fotografie – 5. díl – Astrofotografie


Zde se už nacházíme na samotném konci pomyslného žebříčku specializace fotografování noční oblohy v kategorii amatérské fotografie. Jaké vybavení zvolit pro tento druh fotografie a jak jej používat se dozvíte v následujícím článku.

Na obrázku je moje sestava pro astrofotografii z r. 2011. Jedná se o stativ s paralaktickou montáží s automatickým posuvem od firmy SkyWatcher typ Synscan EQ6. Hlavní objektiv japonské zn. Borg APO ED o ohniskové vzdálenosti 600 mm a odnímatelným korektorem ohniska na 400 mm f4 pro astrofotografii.

Přípravná technika k astrofotografii
 Přípravná technika k astrofotografii; Foto: Jakub Sotolář

Podle toho, zda našroubujete za objektiv okulár, nebo zrcadlovku, lze s tímto objektivem buď pozorovat nebo fotografovat. Na tomto objektivu je právě napojen Canon EOS 40D (upravený od p. Martina Myslivce pro fotografování astrofotografie – úprava spočívá v odstranění továrního UV/IR block filtru umístěného před snímacím čipem v těle zrcadlovky, čímž se fotoaparát stane citlivějším při snímání infračerveného spektra –právě v tomto spektru vyzařuje většina mlhovin ve vesmíru).

Fotografie mlhoviny: Mlhovina koňská hlava a plamínek v souhvězdí Orion
 Mlhovina koňská hlava a plamínek v souhvězdí Orion ; Foto: Jakub Sotolář

Za teleobjektiv zn. Borg se dá pomocí patřičné redukce připojit např. speciální vědecká kamera, která umožní delší expozice než „obyčejná“ digizrcadlovka. U takové kamery je totiž snímací čip chlazený peltierovým článkem, díky kterému je snímací čip kamery chlazen až o 30 stupňů Celsia pod teplotu okolí. Jedním z předních výrobců těchto vědeckých kamer pro makrofotografii a astrofotografii je mj. např. česká firma Moravia instruments. Chlazení snímací jednotky totiž rapidně snižuje digitální šum, který vzniká jako nežádoucí efekt při extrémně dlouhých expozicích.

Vedlejší teleobjektiv na snímku je taktéž od firmy Borg. Zde se jedná již o klasický achromát, který plní funkci pointační. Míří totiž do stejného prostoru, ve kterém fotografujeme na kteroukoliv vybranou dostatečně jasnou hvězdu a kamerka, která je na objektivu připojena, neustále vyhodnocuje její přesnou pozici a pomocí přístroje (krabička šedé barvy na obrázku) vysílá protipohyby paralaktické montáži, ve které je hodinový strojek. Ta se díky němu otáčí za oblohou.

Fotografie mlhoviny: Mlhovina Severní amerika a Peikán v Halfa; celková expozice 3 noci
 Mlhovina Severní amerika a Peikán v Halfa; celková expozice 3 noci; Foto: Jakub Sotolář

Ve šnekovém soukolí každé montáže, která má tento hodinový pohon jsou pochopitelně nějaké vůle. Musí tam být, jinak by se zařízení nemohlo pohybovat. No a díky těmto vůlím, byť jsou minimální, dochází během otáčení soukolí k periodickým chybám. Bez korekce těchto chyb by během jednotlivých 5-30 min. expozic došlo k tomu, že by z hvězd na výsledné fotografii byly „banánky“ či čárky, prostě by nám uhnuly. Expozice většinou trvají 5- min., avšak je jich hodně, neboť se následně skládají „na sebe“ ve speciálně tomu určených programech.

K těmto všem expozicím se ještě musí stejným časem při stejné teplotě vyfotit několik snímků se zacloněným objektivem krytkou, tzv. „darkframe“. Tyto darkframy se následně „odečtou“ během zpracování snímků v programu, čímž se minimalizuje chybně vyobrazené pozadí vesmíru od digitálního šumu. Veškeré snímky jsou následně zpracovány v jeden jediný, který má 32bit hloubku. Tento je následně dále upravován opět ve speciálních programech jako je např. PixInsight LE, Registar, DeepSkyStacker či Registax…

Fotografie Galaxie M31
 Galaxie M31; Canon EOS 40Da Borg 101 APO ED; Foto: Jakub Sotolář

Všimněte si na obrázku ještě, že kromě všeho, co jsem zde uvedl, musí mít oba objektivy vyhřívací pásky, které jsou připevněny okolo vstupní čočky dalekohledu, protože fotografování probíhá po celou noc a v okamžiku, kdy je překročen rosný bod, by se objektiv zamlžil.

Astrofotografie je velmi krásný a uklidňující koníček. Je však také náročný na finance a čas strávený nejen samotným nočním focením, ale i následným zpracováním snímků.

Ať už se jedná o fotografování noční oblohy startrails, či astrofotografii, vždy musíte jít za tmou.
Tmavá obloha je totiž nejlepším dalekohledem, který vás nic nestojí.

Více se nejen o astrofotografii dozvíte na českém astronomickém fóru.

 

V minulých dílech jsme se věnovali tipům a nastavení fotoaparátu při focení měsíce7 pravidlům k vyfocení kouzelné noční hvězdné oblohy a tipům, radám a vybavení k focení Star trails. To vše s využitím standardního fotografického vybavení. 

 

 

 

Autor článku: Jakub Sotolář
(fotograf, lektor fotografických kurzů a workshopů)

 

 

Zvládněte noční fotografii.

Workshop Fotografujeme noční město
Workshop Fotografujeme noční město
Zobrazit termíny