Fotograf začátečník aneb jak začít fotit

Co fotit | Základní pravidla focení | Foto disciplíny a praktické tipy

Cvičení dělá mistra. U focení to platí dvojnásob. I když vaše fotky nedosahují na první dobrou kvality Saudka, je potřeba fotit, fotit a fotit. Třeba jednu věc každý den z jiného úhlu pohledu.

Co mám fotit?

Na tuto otázku, kterou si pravděpodobně část z vás položila, je jedna jednoduchá odpověď –⁠ COKOLIV. Vezměte foťák a zaznamenejte všechno, co se vám zdá zajímavé, krásné... prostě vše, co stojí za to zvěčnit.

Časem si najdete svůj oblíbený styl a téma focení. Žádná disciplína není lepší nebo horší, fotografie přírody, rostlin nebo architektury můžou být stejně tak okouzlující, jako focení portrétu nebo křivek lidského těla. Fotografování je umění jako každé jiné, proto byste do něj měli dát kousek sebe. A to ať už to děláte pro své podnikání nebo jako hobby.

Tip: Zvětšené fotografie použité třeba na puzzle, či vyvolané na plátno apod. můžou být i dobrým tipem na dárek. Přece jen, všichni rádi vzpomínáme na krásné chvíle a v tom nám fotky pomáhají.

Exkurze do základních pravidel focení

Expoziční doba | Citlivost ISO | Fotografická clona | Zlatý řez | Dělení obrazu na třetiny

Expoziční doba a její vliv na tmavost fotografie

Expoziční doba je čas, během kterého na snímač proudí světlo. Nastavení je celkem logické. Čím delší čas nastavíte (1/2 s), tím světlejší potom fotografie bude. Naopak čím kratší (1/4000 s) bude tato doba, tím tmavší bude fotografie.

A teď trochu jednodušeji. Když jdete fotit, zmáčknete spoušť a foťák “cvakne”. Toto “cvaknutí” může být delší nebo velice rychlé. A přesně to je expoziční doba, tedy rychlost závěrky.

Buďte opatrní s citlivostí ISO.

Hodnota ISO udává citlivost digitálního snímače vůči působení světla. Různé snímače mají různé přirozené hodnoty ISO, ale obvykle to bývá ISO 100 nebo 200. Při této hodnotě se vyhodnocuje množství světla, které proudí objektivem do světlocitlivých buněk snímače.

Čím vyšší citlivost ISO nastavíte, tím více je snímač citlivý na světlo. Pozor ale na digitální šum. Čím vyšší bude hodnota ISO, tím světlejší vznikne fotografie, ale zároveň je také pravděpodobnější, že na snímku vznikne digitální šum (fotka bude zdát zrnitá).

Fotografická clona, dokáže vyzdvihnout i upozadit.

Díky této cloně můžete regulovat množství světla, které prostupuje do fotoaparátu. Navíc fotografická clona slouží k regulaci hloubky ostrosti. Zjednodušeně –⁠ čím větší clonové číslo, tím menší otvor clony, tím větší hloubka ostrosti. A naopak čím nižší bude clonové číslo, tím se hloubka ostrosti snižuje a vzniká více rozmazané pozadí a popředí kolem objektu, který zaostřujete.

Zlatý řez – místo pro hlavní motiv fotky.

Zlatý řez se používá v souvislosti s kompozicí. Většina lidí má tendenci umístit hlavní motiv fotografie přesně do středu. To je ovšem pro oko nepřirozené.

V tomto pravidle se tedy hlavní motiv umísťuje na průsečík dvou dělících čar, které vzniknou při rozdělení obrazové plochy na dvě menší. Poměr těchto ploch je nastaven takto: poměr větší plochy obrazu ku menší ploše obrazu je roven poměru větší plochy obrazu ku celému obrazu.

Teď si jistě říkáte, jak je toto pravidlo komplikované. Jestli jste se v tom ztratili, nevadí. Právě pro složitost poměrů se zlatý řez příliš nevyužívá. Pro trénování lze využít pořízenou fotografii a jakýkoliv fotoeditor. Nástroji pro ořez potom trénovat úpravu kompozice podle mřížky.

Zlatý řez najdete i v různých oblastech života. Může to být rozložení listů na stonku, šupiny šišek nebo šnečí ulita. Proto pro lidský zrak působí mnohem přirozeněji.

Dělení obrazu na třetiny jako jednodušší pomocník.

Vzhledem ke složitosti zlatého řezu existuje jednodušší návod na to, jak rozdělit obraz a kam umístit hlavní objekt. Je to pravidlo třetin. Používá se dokonce i při hledání zlatého středu.

Cílem je umístit hlavní motiv do blízkosti jedné z linií tak, aby byla fotografie rozdělena na 3 stejné části. Důležité je také umístit fotografovaný motiv do průsečíku třetinových linií.

Některé modely fotoaparátů a většina fotoaparátů v chytrém telefonu mají dokonce možnost nastavit v hledáčku mřížku, která komponování na třetiny velmi zjednoduší. Nebojte se ji použít.

Jde vám z toho hlava kolem? Jednoduše vám vysvětlíme fungování a principy manuálního nastavení vašeho fotoaparátu a naučíme vás důležitá pravidla fotografování.

Pro začátek máme pár tipů, které pomohou v jednotlivých foto disciplílnách.

Portrétní fotografie

U portrétů je důležité zachytit emoce a přirozenost, což dodává fotce hloubku. Při fotografování ostřete na oči a umístěte je právě do třetiny obrazu. Nesnažte se z modela / modelky za každou cenu vynutit úsměv, každá emoce má své kouzlo (přečtěte si také náš článek Jak na pózy).

Tip: U portrétů působí hezky rozostření pozadí, kterého docílíte nastavením nižšího clonového čísla (např. 1.4).

Fotografování krajiny

U focení přírody je nejdůležitější dobré světlo. Často se využívá tzv. zlaté hodiny, tj. hodina kolem úsvitu a soumraku. Světlo vrhá krásné barvy a zároveň není tolik ostré. Při komponování umístěte důležité linie do horní či dolní části obrazu. Hlavní objekt by měl být ve zlatém řezu.

Focení krajiny si žádá naučit se pracovat s hloubkou ostrosti. Tedy zda chceme celý snímek krásně ostrý (volíme vyšší clonové číslo) nebo zda chceme vypíchnout na snímku jeden objekt a ostatní upozadit (nižší clonové číslo).

Focení krás architektury

U focení architektury se snažte zachytit záměr architekta, tj. zajímavost tvarů, čistota linií atd. Pohrajte si s perspektivou. Tak jako u krajiny, i zde je dobré zaměřit se na clonové číslo a o něco ho zvýšit.

Co říct na závěr? Asi jen to, že focení může mít mnoho pravidel a pouček, to ovšem neznamená, že je potřeba se jimi řídit. Jak již bylo řečeno, fotografování je umění a každý fotograf by měl mít svůj vlastní styl.